[ intro - tohle je jen můj pohled na celou anabázi natáčení klipu. Přišlo mi dobrý to sepsat a pustit ven. Pokud Vám přijde, že ten příběh nemá začátek, tak je to pravda - žádný vhodný mě nenapadl. Prostě jsme potřebovali klip k tomu, abychom se mohli posunout dál. Snad to bude i trochu zábava... Urbi ]

Krok 1 - vybrat písničku, která má potenciál už v názvu - kafe dneska pije kde kdo.

Co se tam bude dít? No podstata toho songu je vlastně vývoj vztahu - seznámení, randění, hádky, usmiřování - to všechno tam je. Takže se to asi bude točit okolo mladého páru, co to má všechno ještě před sebou, ale vstupenku do dospělýho světa už by chtěli. Dneska je sice jiná doba, děti bydlí u rodičů co jak nejdýl, aby je nedrtil vnější svět měsíčním nájmem a vyúčtováním elektřiny. A to jídlo taky něco stojí. Ale dobrá, představme si, že jsou ještě tací lidé, kteří chtějí po škole co nejdříve vypadnout z rodné hroudy a osamostatnit se. Teď jsem trochu vybočil.

Dobře. Máme tady ale příběhový problém: Dneska se většina párů seznámí online - to se bude trochu blbě točit, aby z toho nebylo pokračování V síti. Dáme to oldskůl, holčina si chodí číst knížku někam ven do veřejnýho prostoru. Zároveň to ale musí bejt klidný místo, protože na čtení ten klid prostě potřebuješ, jinak z toho nic nemáš. Pro scenáristickou potřebu potkání to ale musí bejt místo, na kterým bude aspoň nějakej pohyb lidí, protože jinak jí tam nikdy nikdo nepotká. No ale dejme tomu - ve filmu taky vždycky všechno nesedí úplně do ultradetailu.

Ona si čte, týpek chodí pravidelně kolem, ví o ní, líbí se mu, ale trochu se bojí. Protože případný odmítnutí bolí. Ale kdo to nezkusí, nebude třeba neodmítnut. Tak se odhodlá, jde do toho. Klapne to - je to pár. Problem solved (jakože problém vyřešen).

Pak už je to z hlediska příběhu lehký - randíčka, po čase sestěhování, během toho třeba hádka, naštvání, uražení, vyříkání, pochopení, odpuštění, usmíření.
Tak jak tam zakomponovat kapelu? Hmm - co třeba kdyby hrála na stejných místech, které se objevili v příběhu, aby to drželo trochu pohromadě s tím příběhem? Dobrej nápad, to bude vypadat fajn, i kapela bude na různejch místech, bude to pestrý. No a na konec se příběh s kapelou spojí v klubu, kde bude ta kapela hrát a naše dvojice tam půjde na zapařit na koncert. Hotovo, u mě v hlavě to vypadá super, dává to smysl a má to společnej konec, kde se všichni aktéři setkají. 

Tak jo, teď budeme potřebovat vymyslet, kde reálně se to uděje. Park - lavička - pohoda, těch znám x na pěknejch místech, kde by se to dalo udělat. Randíčka - stačí najít dostatečnej počet pěknejch a/nebo romantickejch míst. Ale ok, taky asi víme - město je fotogenický a když nejseš úplnej slepec, tak o těch místech víš. Byt - hmmm, to by mohl bejt oříšek. Představa je taková, že by to měl bejt startovací byt, takže potřebujeme základně vybavenej byt, ale nesmí vypadat moc zabydleně. V jednom takovým jsem bydlel, když jsem vypadnul z Prahy zpět do mého středoškolského města. S tím jsem si udělal obraz vhodného bytu - najdu později (cca 2 týdny před natáčením).

Ok, máme příběh, máme cca vymyšlený lokace, ale ještě je tady jedna věc. Nejsme kapela milionářů, takže musíme dbát taky na nějakou ekonomickou stránku věci. Mít rozpočet jak Rammstein, byl by z toho pěknej krátkej kinofilm plnej standardních klišé. Tak jak je to teď vymyšlený, je to klip tak za 70. Hledáme cesty, jak to finančně ořezat. V týhle fázi vypadává z příběhu finální koncert, protože klub, lidi, světla. Přepisování scénáře číslo 1.

Náhradní plán je střecha. Střecha s výhledem na město. Umím si představit to tam propojit kapela - dvojice - západ slunce - pěkný. Jdeme to zkouknout - přístup hroznej, výhled skvělej. Neumím si představit, že tam táhneme celou kapelu, protože tam vedou jenom skládací půdní schůdky nebo požární žebřík s obloukem po fasádě.

Chlácholím se s tím, že se z nás stanou rambové a nějak to tam vytaháme.

Teď je třeba taky sehnat někoho, kdo celou tu moji představu natočí, nasvítí, sestříhá, atd. Píšu Honzovi, protože nám už něco nahrával a vlastně dává trochu smysl, že k písničce, kterou s námi nahrál, udělá i klip. Posílám mu nástřel scénáře a shodujeme se na tom, že to bude drahý. Ale chce do toho jít. Trochu mě usměrňuje v představě, že to jako rozdělíme na čistě příběhovou část (sloky) a kapelní část (refrény).

[ konec ledna 24 ]

Někerý lokace, kde chceme nahrávat kapelu, máme na veřejnejch místech, takže řešíme, jak to zlegalizovat, aby na nás někdo nevolal “pomáhat a chránit”. Musíš znát lidi, co znají lidi. Já znám Martina a ten mi dokáže poradit, na koho bych se mohl v tomhle ohledu obrátit. Dostávám kontakt, volám na město a probírám situaci - vzhledem k tomu, že ještě nemáme stanovený pevný termín, tak jen teoreticky, ale i to stačí - někdy prostě jenom potřebuješ spojit se s lidma, aby o tobě věděli a zjistit informace. Domluveno, až bude termín, tak jenom potvrdíme. Super.

[ konec února 24 ]

Půlka března - je čas stanovit datum D. Po dohodě se všemi se mi jeví jako nejlepší 11. květen. Píšu všem, ať si to předběžně poznamenají do diářů. Zatím nemáme herce ani byt, ale termín jo!

Další fáze - hledání herců. Tak jak je to teď, je to na lidský zdroje docela skromný - jediný, co budeme potřebovat je ústřední dvojice do příběhu. Nic víc. Představa je taková, že to bude holka a kluk 20 - 30 let. Nepotřebuju žádný krásný lidi, prostě jenom obyčejnej pár, kterej bude vypadat sympaticky na kameru. Všichni se ptáme v okolí, přicházejí nějaký nápady, některý zase rychle odcházejí. Lidi spíš odpadávaj, než že by se hromadili. Kdo by taky chtěl hrát v nějakým klipu úplně neznámý kapely. Měsíc do natáčení pořád nikoho nemám, začínají zoufalý pokusy oslovit někoho úplně z venku (rozuměj ne z našeho okolí známých). Co jiného použít než sociální síť? Vytvářím příspěvek na Fb - dávám si záležet, aby to nevyznělo blbě - vybírám fotku která na zdi plný příspěvků trochu vynikne – posílám to na největší místní skupinu - čekám do pár hodin příval kandidátů. Nikdo. Pár lidí reaguje stylem “na to už jsem moc starý/á, škoda”, pár lidí odpovídající podmínkám neodpovídá na zprávu ani po urgenci, po týdnu je to mrtvý. Začíná to být docela blbý, protože bez hlavní dvojice to nejde natočit. A neumím si tam představit nikoho z kapely, který by to dokázal dát. Navíc při koncepci toho klipu se mi ani nehodilo, aby tam hrál někdo z kapely (snad kromě Axe, to by se tam dalo zakomponovat). Měsíc před natáčením mi vytrhává trn z paty kamarádka, která pro mě možná někoho má. A vypadá to vážně, chtějí do toho jít - posílám jim nástřel scénáře a písničku - domlouváme schůzku - vypadá to, že máme hlavní dvojici do příběhu. Sice jsou malinko mladší než 20, ale budou v poho - paráda. Zároveň potvrzuji termín 11.5. napevno na všechny strany (kapela, kamera, kancelář města).

2 týdny do natáčení bouchla střešní lokace - majitel si tam postavil solární elektrárnu dřív, než jsme to stihli natočit. Je to dobrá i špatná zpráva. Dobrý je, že tam nemusíme tahat celou nástrojovku přes miniaturní průlez a schůdky, špatná zpráva je, že na tom stálo celý finále klipu. Co s tím? Narychlo hledáme alternativy - něco máme, ale všechno je blbý nebo “na vodě” (doslova). Nakonec se ale objevila dobrá zpráva - co takhle kino, hm? Kino by bylo super, tam bych si to i dokázal představit. V kině je i něco jako pódium, občas se tam dělají nějaké semináře atd., takže to by mohlo být řešení. Podle fotek to vypadá, že to bude dobrý i s místním osvětlením a celkově ten prostor vypadá dobře. Zdeny domlouvá kino a já znovu přepisuji finále grande ze střechy do kina. Posílám to Honzovi (kamera), je s tím v poho. Kino se navíc postupem času ukáže jako klíčová změna, ale o tom až později.

Začíná květen a s ním začíná hořet i ten byt, který potřebuji a zatím nemám. Projíždím sreality, byty tam jsou. A mezi nimi i ten můj. Ale ten není úplně vhodnej - žilo se tam pěkně, ale dispozičně pro natáčení je to špatný. Ale stejná majitelka nabízí ještě další byt. Volám, trochu podlejzám - ale to je třeba. A nic. Nedá se nic dělat - hledání pokračuje. Hledací prosba na místní fb skupině inkasuje divný komentáře. Nakonec se z fb urodí dvě nabídky, jedna je už trochu moc zabydlená (potřebovali jsme startovací byt, takže výbava ideálně “skoronic”), druhý jdu okouknout 3 dny před natáčením. Za mě ok, ale podle kamery to je malý a bylo by potřeba tam hodně řešit osvětlení. Ok - chtěl jsem živou kameru v bytě, ale nikdy jsem nic netočil, takže si nechám poradit. Alternativa je v nebytovým prostoru, kde ten byt “vytvoříme”. Tohle řešení nakonec vyhrává, protože to máme v rámci víkendu neomezeně přístupné a můžeme si tam relativně udělat co chceme.

Týden před natáčením tvořím časový harmonogram. Nějaký letmý propočty probíhaly už delší dobu, ale dát to na papír a pak to dodržet je klíčový pro to, aby jsme to dotáhli. Kouzlo tvorby časového harmonogramu je v tom, že ve chvíli, kdy ho tvoříš nevíš: jaký bude počasí, kdo bude mít zpoždění, jestli vůbec všichni dorazí. A ve chvíli, kdy to začneš skládat na papír zjistíš, že asi nebudeš tu nástrojovku točit na 4 místech, jak sis romanticky naplánoval do scénáře, protože to by zabralo skoro celej den. Takže další změna do scénáře - a tentokrát zjednodušení pro všechny - kapela se natočí jenom v kině. Tohle rozhodnutí nám ušetřilo minimálně 6 natáčecích hodin. Sraz podle harmonogramu je 11.5. v 8:00 u kina.

V průběhu týdne se stupňovaly nervy, co se ještě zapomnělo, co se vysere, kdo nepřijde atd. Naštěstí mě ještě rozptylovalo hledání bytu last minute. V pátek večer ještě píšu všem, jestli s tím počítají. Trochu mě děsí, že Katka (hlavní role) neodpovídá. Už úplně vidím, jak to večer před natáčením musím celý odvolat a vymejšlet jinej termín. Katka odepisuje asi po hodině, kámen z mýho srdce padá a kutálí se z druhýho patra ven na ulici a pryč. Uf!

Den Sobota - den, kdy se to mělo všechno stát

Přes noc jsem toho moc nenaspal, takže nemám problém ráno vstát a včas vyrazit pro dodávku, do které u zkušebny naházíme nástrojovku. Pelhřimovská sekce přijíždí skoro včas ale ještě před tím volá Honza, že má 15 minut zásek. No, to není tak hrozný, sraz je stejně až u kina, takže tam počkáme. Honza má ale i poznámku: “Hele, já přemejšlím nad tou první slokou…dokázali byste sehnat nějaký růže? Aspoň jednu? Jako že by tam okolo nechodil jak nějakej úchylák, ale až by se odhodlal, tak by jí dal růži. Co?” No, možná už trochu přehnaný na dnešní dobu, ale nakonec by to mohlo do toho kontextu dobře sednout. Dobrej nápad! Vysílám pelhřimovskou sekci pro růže. Přijíždíme ke kinu trochu se zpožděním, herci už tam čekají (úleva jak prase), takže se to asi opravdu dneska stane. Honza trochu bloudí, ale nakonec si ho najdu a jsme všichni. I s bonusem, protože Šurda vzal i svojí kameru do rezervy, kdyby se něco podělalo. Ok, vyrážíme na první lokaci. Počasí je dobrý, takže začínáme lavičkou. Můj návrh byl až skoro na druhým konci Jordánu, takže si dáme ranní procházku. Cestou potkáváme mladý cápky, kaliče, pokaliče a bezďáky v limbu. Blbej pohled. No obejdeme všechny lavičky a žádná se prý prostředím nehodí. To mi trochu srazilo sebevědomí, protože lokace byly jasně můj úkol. Nakonec se vracíme úplně na začátek k lavičce, kterou jsem ani neměl v plánu, ale musím uznat, že měla bezkonkurenční prostředí. Šurda s Honzou si cestou pokecali o vybavení a zřejmě se i dohodli, že budou točit oba. To je další věc, která nám pomohla to celý udělat za jeden den, protože najednou se scéna mohla točit na dvě kamery, takže dvojnásobek materiálu za stejnej čas. První scéna - hodina zásek, klucí synchronně vybalujou hračky a jde se na to. Všichni jsou na místech a všechno běží - neuvěřitelný. V 10h jdeme připravovat kino - přejíždím dodávkou, taháme věci, stavíme. V 11 přichází kamery a herci z první části natáčení. 

V kině se to trochu táhne, ale nakonec se to rozjede a všechno to natočíme. V mezičase stíháme i oběd, i když ne tak, jak bylo v harmonogramu - řeší to pizza a čína take away (jakože do krabičky). Dotočíme poslední záběry z kina a balíme. A zatímco ostatní balí, já, Honza a herci vyrážíme točit druhou sloku. V podstatě je to procházka starým městem a natočení nějakých pěkných lokací. Nemusí se tam nic moc řešit, takže herci jdou a Honza to točí. Na některých místech zastavujeme, dáme je víckrát, ale v podstatě za 40 minut hotovo. Vracíme se ke kinu, nástrojovka už je složená, kino uklizené. Přesouváme se tedy na závěrečnou lokaci - byt. Tam to bude z mýho pohledu trochu kostrbatý - nevidím tam moc možností, co tam udělat navíc. Ale nakonec někdo vymyslí i zápletku, takže se i něco děje. Půl 6 - natočeno. Kamery si předávají data, my ostatní “bouráme” improvizovanej byt. Honza odjíždí domů (má to hodinu cesty) a kapela s herci se ještě domlouváme, že zajdeme na večeři a pokecáme. Nakonec to dopadlo výborně - materiál je natočenej, skončili jsme asi o 3 hodiny dřív, než jsem čekal. Katka s Davidem, kteří předtím nikdy nikde nehráli, předvedli super výkon a vypadá to, že snad po 6 letech existence kapely budeme mít i klip. Díky všem zúčastněným!